Filosofie Chaosu

Životní růst. Sjednocení a shrnutí IV.

 08-02-2017, 10:21:48

Všední Terminologie (Most mezi napsaným a nově psaným. Vše nové bude mít na stránce vpravo nahoře datum a čas vložení na web.)

• Fyzické tělo – člověk rozumový rozumuje

• Duše – vnímání, duchovní tělo, člověk rozumný rozumí

• Duch svatý, Boží energie – životní energie, člověk živý ji přijímá nebo mrtvý, pouze přijímá fyzickou stravu

• Bůh, bytost – osobnost člověka, vzniká spojením dvou těl a schopností přijímat životní energii, růst

  • atom, buňka, molekula (rozmné)

  • kámen, rostlina a dřevo, humus (rozumové)

  • oheň, voda, vítr (Životní energie)

  • život před životem ( Růst)

• Život

  • Instinkt. Předvídání. Vnímání životní energie. Podmíněné reflexy. (rozumné)

  • Komunikace živí mozek. Nepodmíněné reflexy. (rozumové)

  • Mysl, rozhodnutí, skutky (životní energie)

  • Život v životě (růst)

• Život neustále vytváří nové a nové hodnoty.

  • Puberta, Dospělost, Stáří (rozumné)

  • Prosvětlením těchto etap dospějeme k novému smyslu (rozumové) Je třeba zkvalitnit humus svého života.

  • Nové a nové hodnoty jsou stále jemnější a jemnější. Z kolosálních rozdílů dobra a zla v našem životě, dostáváme jen jedno. Energii života, kterou nesmíme odmítat. Nesmíme zastavit růst svého života. On sám z bytí člověka učiní bytost.

  • Život po životě

Sedmý smysl je smysl sám.
Začnu rozumovat až začnu rozumět.
Dnešní typ člověka, který stojí u svého zrodu.

Za lidský úspěch považuji
udržení si své bytosti od narození po celý život.
VEDz RVAHEs

Jednoduchou záměnou lidské vlastnosti spojování, osvojování, a tím tvoření nových úhlů pohledů si stavíme svůj skutečný život o patro výš. Život po dětství, život po dospělosti a život po stáří nás jednoznačně vede do života před narozením. No, není to jednoduché ?

Pokud se domníváte, že jste Bůh, je to moc špatné.

Člověk může být pánem pouze svého vlastního života.
Nemůže vládnout nikomu a ničemu na světě.

Pouze skrze svou vládu nad svým životem
si ozdraví své tělo a mysl.

Protože je ze všeho a je ve všem.

Dvě těla, která spojuje životní energie. Ne vždy jsou propojena. Spojení snu s realitou pak jednoznačně vede ke skutečnosti. Skrze své životní sny, ne noční, jsem se dostal ke své duši, viz cesta-k-bohu Duše spojuje naše dvě těla a jen skrz tuto trojici se vlastním životem dostáváme ke své bytosti. Osobnosti.

AHA, tady si připomínám jak jsem se mnohých osobních zásad nechtěl vzdát. Jak jsem odmítal nesnesitelný pocit „činit se lepším“. Je do fakt silně odporné pro stav spokojenosti sám se sebou. Ale ta spokojenost se musí roztřískat. A spláchnout do hajzlu. Ne do WC. Toto je bod zlomu, a riziko nepřijetí. Nevstoupení do vlastního života (projektu vůbec, bude objasněno).

Dobré si tedy uvědomit, že rozbití a spláchnutí není zničení. Je to pouze odtrhnutí pro návrat sám k sobě do vyšších kvalit spokojenosti. To co rozbijeme tvoří základ pro vše nové, co nám do života vstoupí. Tento základ je dobré pojivo.

Oddělením, posouzením v sobě osoby rozumové a rozumné, lépe chápeme životní energii, která námi proudí. Rozumem ji znásilňujeme, zohýbáme a tak nepřijímáme. Je to základní trojice podstavce čtyřúhlového kamene. Pokud se naučíme ji nejdříve přijímat a pak rozhodovat, zjistíme že je to On život sám, který dál vytváří z člověka bytost a tedy celou osobnost. Jen skrze vnímání, v kterém se odehrává porovnávání starého s novým.

To co dlužíme životu, mu musíme vrátit. V přechodných obdobích se to projevuje jako ztřeštěnosti různých podob. Jsme dlužníky svému dětství, dospělosti a stáří. A všechny dluhy se musí splatit..

Život sám v sobě si dovede poradit, sám na sebe se naštvat.
A když se mu něco nelíbí, tak to dá citelně najevo.
Zdeněk Sečka

Srdce a játra. Láska a život.

Láska ke svému životu nás učí létat. Nepotřebujeme vyvážený vztah, vyvážené srdce a vyvážený život. To je holý nesmysl, výplod mozku bez života. Každý vztah musí být 3x BEZ. Bez ega, neomezující nikoho a ničeho. Bez bariér, být stále otevřený všemu, co mě neomezuje a nespoutává Bez gravitace, nebýt ničím a nikým spoutaný. Životní energie sama spojuje lidičky Bez rozdílu všech příslušností. A tady se začíná rodit moudrost. Protože bez ní to prostě nejde. Moudrost je reprezentant večnosti. Bytí bez času.

Srdce okysličuje krev, a játra ji čistí. Krev je nositel všeho, co člověk potřebuje. Ne nadarmo se říká „Má to v krvi“. Kdo čistí moc svůj život, tomu je třeba ubrat. Proto přilétá orel, aby nám kus utrhl a tím předchází našim kotrmelcům. A ono ta prostě mnohdy nestačí. Člověk chce stále víc a více, podle duhu nezdravé závislosti, kterou má a tak vytváří svými skutky věci nepřijatelné pro život. Proto přilétají supi, kteří tyto věci slupnou.

Srdce obohacuje život a játra z něj odebírají vše, co tam nepatří. Život našeho těla je identický s naším reálným životem. Začalo to buňkou. Struktura měst je obdoba struktury buňky.

Lidské srdce, láska, nám život musí neustále obohacovat. Stereotyp lásky není nic špatného. Je to příjem ze dvou stran. Člověk však do něj vkládá všednost všedních dnů, ale já vím, že milovat a milovat je rozdíl. Umět milovat stejně jako poprvé je rozhodující kvalita lásky, kterou si musíme udržet po celý život. Lásku stejně jak život je nutno živit. Furt, stále, teď a včil.

Poznámka pod čarou

Do života stačí pouze vkládat jen to, co od nás sám chce, abychom vytvořili. Stejně jak život rostliny si bere co potřebuje. Zvířata si také berou, co potřebují. Mám nastavené receptory, hlídače své chuti na chlast, svou závislost. Pro život je třeba také nastavit jednu bariéru. Nechovat se jako zvíře a jako hmyz. Každý máme některé zvířecí enzymy a některý hmyz má některé naše. Obojí však lze využít pro lepší pochopení našeho života.

Jo, a nebraňte se žádné euforii. Ona je slastná. Riziko které nesete je zanedbatelné oproti tomu, co vám dá nové poznání z některé dimenze našeho běžného života. A být pokorný znamená jen více trpělivosti v růstu nových hodnot našeho života. Každý zahradník a sadař nám to může vysvětlit. Tak tedy učiňme náš život zahradou se sadem, v kterém už můžeme jíst jak ze stromu svého poznání tak ze svého stromu života. A tady si uvědomuji, že na návštěvě, při setkávání se s přáteli a blízkými, můžeme tyto jablíčka dát každému ochutnat. No není to vážně pěkné ? Tady mi taky dochází, že moje naivita a sny vstupují do mé reality. A už stačí, pro dnešek.