Poezie
v mém životě

 Poezie je krása,
v níž je ukryta spousta emocí a informací.
Dokáže nás myšlenkami převést
úplně na druhý konec světa.
Někdo to řekl o fotografii a platí to také o obrazech, vlastně o celém umění.

 

Vyznání sobě

Anotace: Pořád mám problém s uvědomováním sám sebe

Obličej ošlehaný větry
jak strom
24 hodin pod oblohou
V zimě dva svetry
co na tom
V létě jak rudoch míjel jsem lidi
co dál už nemohou

Jak pachtí se za budoucností
Papulu plnou ctností
Já žiji teď a žil jsem
každým okamžikem

Budoucnost je Boží
Minulost si vytváříme sami
Co chátrá to se zboří
nebo se koupí nové zboží
Jen čas odpověď dá mi

Kolik šancí jsem promarnil
Co všechno jsem zahodil
Jen abych našel
O čem jsem snil
Byl jsem to já
Koho jsem opustil

K tomu abych našel sám sebe
Stačilo navštívit kousek Nebe
Díky za pozvání
Zvony nevyzvání
Vždyť je to zcela všední
Nechtít nic a dávat vše
Proto Bůh vytvořil smysl pro verše

Publikoval(a): VEDz RVAHEs, 08.01.2016
 

Skutečnost

Anotace:  Když je něco reálné, tak to ještě není hotovo.
To není otázka

Jsem veselý ve svém smutku
V skutku i vskutku

Jsem bohatý ve své prázdnotě
Ve své jednotě

Jsem pomalý ve své zběsilé rychlosti
Bytostní bytostí

Dovedu být i skutečný ve své realitě

Dualitě
Trialitě

 Publikoval(a): VEDz RVAHEs, 25.05.2016

 

V Nevědomí

Anotace:   Prosím, toto je psychologická terminologie.

Pojď lásko všehomíra
Pojď ke mně

      nech staré ať umírá

My spolu nerosteme ze země
Potkali jsme se na mléčné dráze

     a objímáme celý svět

A ve své snaze
     po potomstvu

Rozséváme purpurový květ

Co tu stvořily věky
     ať na věky tu zůstane

Ať závistivci puknou vzteky
     a k boji

     ať nikdo nevstane

Ať všichni
     co v jedno tvoří Ty a Já
     a nosí v srdci slunečný sen

Jsou tam
     kde se nic nezdá

Protože mohou žít svůj sen

Dáme si zcuka vedle vědomí

Aspoň se o tom všichni doví

 

Publikoval(a): VEDz RVAHEs, 09.11.2015

 

Tma

Anotace:  Právě ty největší problémy mají nejjednodušší řešení

Ve své tmě
jsem vděčný byl za svíčku
Vděčný za rosu na víčku
za každý záblesk rozednění
za každou naději
    že se něco změní
A přitom stačilo jen málo
A tak se také stalo
   Sundal jsem zabednění

Publikoval(a): VEDz RVAHEs, 13.11.2015
 

 

Ve skutečnosti každá moje báseň byla modlitbou
i ve svém prokletí.
Básníci by měli být opatrní.

Život v peřejích

VEDz RVAHEs  8.4.2013

Anotace: Alkoholik na ulici

Sbírky: Sofisma smyslů V.

Lahodný smích se nese peřejemi
když odcházím z místa
kterému říkám domov

Nikdo nepůjde mými šlépějemi
Tady jsem skončil
tady jsem hotov

Jak vyříznutá cista
Jak ocas kobry
K ničemu dobrý
Prohra jistá

Bez slzy, bez zármutku
Bez pocitu dobrého skutku
Jen proto, že musím jít

Chybí mi tady slovo
Chtít

Unesen

Už to není sen o svobodě
Už je to koupání ve studené vodě
Už je to chlad
špína a smrad

Lahodný smích se nese peřejemi
Neznám ten pocit
ale dobře je mi
Ten první vodopád jsem dobře zvlád
Každý kdo nalévá
Každý kdo platí
vedle mě přebývá
a pak se vytratí

Nelehám, nevstávám
Nekonečno v prostoru a čase
Jsem tím, za koho se vydávám
A obdivuji se té kráse
plodného žvanění
všehovědění a chlastání
To je ten sen o svobodě
Koupání ve studené vodě
Špínu a smrad
tlumí příbuzný chlad

Lahodný smích se nese peřejemi
Stoupám na společenském žebříčku hodnot
hlavou dolů
Hodnotím, že ne-zle je mi
A nevím proč bych se měl
vrátit domů

Netočím kolo štěstí
Točím ruskou ruletu
Mou předností - jsou neřesti
Které mistrně ovládám - v bufetu
Cítím jak rostu každý den
Jsem stále větší
Život je krásný sen

Na svobodě
Ve studené vodě
už ani chlad
neztlumí ten smrad

Lahodný smích se nese peřejemi
Jsem čistý, vykoupaný
a smutno je mi

Duše má
Je doma
Já však jsem venku
a v omláceném hrnku
Dřímá celý svět
Rum, Kontušovka,
Vodka Becherovka, Borovička
Zavřel jsem víčka
Čím chci být
Tím jsem hned
Každým dnem – milionářem
Každý den bitý – rány holí
už nebolí

Vypařil se smrad do mých úst
začal půst
Doba ticha
Jen zvedání prázdného břicha

Lahodný smích se nese peřejemi
Mléčnou dráhou až k Zemi
Po které chodím svobodný
nehodný
lidského postřehu
Vzdálený daleko od břehu
Vteřiny, minuty, hodiny, dny, měsíce, roky
Pomalu – malými kroky
Uvádím se do stavu
v kterém doplňuji představu
o Svobodě
o samotném kůlu v plotě
a předu myšlenky jako kotě
Ve svém pelechu za svitu měsíce
Vzdaloval jsem se víc a více
Představě o domově

Jsem v zajetí
v jednom slově
Svoboda
Jejího pojetí

Lahodný smích se nese peřejemi
Tak nějak divno je mi
Člověk pořád po něčem touží
a svým touhám slouží
Určitě je to přirozené
Stejně jak věci vyhozené
Všechno lze odložit
ale nedá se netoužit
Jsem ten smích - v peřejích

Ten nezkrotný koncert
co pořád žádá svobodu
a pořád bere do zajetí

Chci být producent
psát smlouvy bez obchodu
se zárukou na sto století

S garancí na lásku a milost
kterých není nikde dost

Tak jako se vrací
voda do svých peřejí
Tak já se vrátím domů
nic jiného si nepřeji