Úvod do svého blogu

04/03/2016  03:14:52

Popsat algoritmus je věc provozní dokumentace, v terminologii projektů. Tedy pro provozní programátory, kteří dál budou projekt spravovat, udržovat a vyvíjet. No a tady jsem se zastavil. Uživatelská příručka je pro obyčejné lidi, kteří chtějí tento projekt používat. Je psána tak, aby jí každý rozuměl. A to mě dovedlo k tomu, že musím začít psát Blog. Tedy články, které popisují můj postup myšlení a přiblíží tak každému procesy systému Chaos. Skvělé na tom je, že nemusím psát projektovou dokumentaci, protože provozní ji bude mít, díky realitě v sobě. Druhá dobrá zpráva je, že tedy můj Blog, uživatelská dokumentace, je vedlejší produkt, myšlenky před realizací a po realizaci popisu daného okruhu.

Tři týdny jsem nenapsal do počítače ani písmenko. Třídil jsem myšlenky a přemýšlel, jak psát tyto stránky lépe. Ježíš říkal učedníkům, mluvte v podobenství. Tak tady se nasmějeme. Moje přirovnání jsou v pravdě mnohdy nekompromisní, až z nich čiší bláznovství. Vzpomněl jsem si na apoštola Pavla, který byl přímo nazván bláznem, z něhož to moudrost učinila. Kazatel se ve své knize důkladně zabývá bláznovstvím. V ekumenickém překladu se dost ztrácí jeho zámysl. Boží moudrost je úzce spojena s jednoduchostí spojovat nespojitelné. Označení této činnosti za Boží bláznovství je přirozené. Kazatel to přirovnává k levé a pravé ruce. Boží dokonalost musí být na jedné straně moudrá a na straně druhé „šílená“. Pak hlava zůstává v rovnováze a člověk z toho „nezcvokne“.

Příklad. Chodit ve tmě je typickým křesťanským výrazem pro špatnost. Ano. Ale lidé v tom vidí spojení se zlými duchy, kteří chodí ve tmě a nebo je to označení pro toho, kdo má jiného proroka nebo žádného a podobně. Ve skutečnosti je to velmi jednodušší. V noci se má spát a chodit se má ve dne. Noc pro člověka je sedmý den. Tedy odpočinek, kdy nastává posun. Proč se říká, že ráno moudřejší večera. Proč ráno vím to, na co jsem včera nemohl přijít. Takhle si to můžete nastavit a život „lážo prážo“ je u vás, co by dup. Všichni proroci to věděli, i v Egyptě, Mezopotámii nebo v Peru. Všichni učenci to věděli …. a tak dál.

Bůh nemá EGO. Má svou Boží morálku danou systémem Chaos, Božím duchem. Jeho „zhmotnění“ do norem člověka je dáno až Ježíšovou cestou. Láskou. Láska jako zbraň. Je to zajímavé.  Ve starém zákoně na cestě Národů Izraele je uplatňována cesta mikrosvěta s makrosvětem. Nelítostný boj buněk, kde sirotci a vdovy mají další svůj vývoj. Bůh posílá Izraelce vyvražďovat jiné národy a zase také tady, neposlušnost člověka je v souladu s Božím plánem. Naproti tomu astrální svět (Vesmír, Nebe) se u proroků hemží obludami a Anděly, kde Bůh může předvídat další budoucnost, protože ji zná z mikrosvěta. Biblická mytologie je to samé jako Egyptská z jiného období tvoření a podobně. Tak jak chybí ve SZ Enochovy knihy, které popisují vývoj plodu v matčině těle, tak v NZ chybí další proroci. Nicméně „člověk“ rozhodl, že prorokovat mohou jen apoštolové a ostatní jsou falešní.

Po letopočtu nula se mikrosvět posunul do období zvířat a makrosvět již zná masožravce. Ježíš tak jen pokrývá býložravce, což se stává osudným pro věřící křesťany na dalších 1000 let. Kanonizace knih a uznání Křesťanství je další podraz. Ale i ten je součástí Božího plánu, systému Chaos. Láska k penězům, k bohatství a moci obecně, je velmi významnou veličinou v Duchovním světě. A kdyby nebyl protiklad tak velký, přímo obrovský a silně záporný, s lidstvem by to nepohnulo. Je to v souladu s Boží rovnováhou vytváření posledních hodnot dobra v pravdě. Začíná se přikládat na druhou stranu vah.  A to ze všech světových stran všech věřících a nevěřících všeho vyznání.

V dnešní době je internet plný současné transformace do duchovního světa. Je to skvělé. Ježíš nám otevřel své království v Nebi a křesťanů je tam pramálo. Všichni čekají a těší se na návrat. Ježíš sám o sobě neřekl, že se vrátí na Zem. Lukáš prorokuje jeho návrat osvětlením oblohy od východu až po západ. Tedy tři slunce, které již tato doba zachycuje. Není to podvrh. Je to normální astronomický jev. Blesky v atmosféře, které osvětlují celou oblohu jsou už k vidění od mé dospělosti. Je to pěkný šrumec, když se setkají tři bouřky.

On nás přijde křtít Duchem svatým a Ohněm, říkal Štěpán, když zvěstoval příchod Ježíše a ten čas už je tady. Vše co je mezi Nebem, Vesmírem a Zemí začalo být porovnáváno. Nacházíme se nad mikročlověkem a makro už nezná ani padlé anděly. Tedy Čisté se porovnává s čistým a čistí duchovní svět. Apokalypsa začala již před rokem 2000 a pláč a skřípění zubů? Zase předbíhám. Tato doba bude mít několik etap. Zatím jsme na poušti. Izraelci tam byly 40 let. Jediný Mojžíš zemřel v zemi zaslíbené. Tedy až zemřou všichni svědci socialismu, může začít u nás nová doba. Víte, že tento fakt uznávají také historikové? Víte, že první ministr kultury za Gottwalda, a významný historik Zdeněk Nejedlý napsal pojednání o Genesis?

V naší době však už můžeme zasévat. Nevíte, kde začít. Inu, tak kde jsou dva je i Duch svatý, tedy správný Chaos. Máme Jana Husa a Jana Ámose Komenského. Tož tak pěkně v pravdě si představme děti po deváté třídě, kteří už vynikají tím, co umí a tak ví čím by chtěly být. To přeskakuji pubertu, kterou si už budou umět zvládnout sami, protože se budou již orientovat ve svém duchovním světě. Představme si dospěláky po maturitě, kteří znají svou duši, své silné a slabé stránky, svůj celý temperament mají srovnaný a vlastně jsou připraveni na život, který neznají jen z lavic nebo z času šprtání zbytečných informací. Ví jak si zorganizovat život, aby měly čas na sebe, rodinu a práci. A vysokoškolák? Ten si už osvojuje hloubku poznání sobě vyvolené části vědění. A osnova? Jen jedna. Tvoření. Že je to utopie? Ne ne. Toto je Boží plán. Výsledek šíleného Chaosu ve své dokonalosti.

Tvoření má v sobě všechny stupně poznání, všechny předměty základních škol až po vědní obory a navíc, má v sobě i tu nejkrásnější pomocnici Přírodu. Všechny zákony fyziky, chemie a matiky, když se budou vysvětlovat přímo výukou Tvoření, tak to je nejkrásnější Svět v obrazech, o který učitel národů usiloval. Pojďme tedy dokončit jeho dílo a naplnit odkaz Jana Husa. To není fráze. Svatý má několik významů, a když je spojím v celek vnímám to jako silní v růstu v pravdě – ve víře pominulo. Tak když jsme pominuli být silní ve víře, což já nebyl nikdy, mohu být a vy se mnou, silní v růstu v pravdě. Víra se rodí také v pravdě a z pravdy. Ježíš říkal, já jsem ta cesta, pravda a život. Vnímat opravdový život tvoření s Bohem, k tomu nás Ježíš vyzývá.
Kdysi jsem říkal, že víru nepotřebuji, protože jsem k Bohu došel logickou cestou. Dnes přiznávám, mám víru. Že žiji život, který má smysl. Že na konci není jen tma a prázdno, ale je tam světlo a fajn a plno. Cítím, jak moje víra roste a já s ní. Děkuji ti Bože.

Poznámka pod čarou


Musel jsem půlit, čtvrtit … a dělit a dělit a pak ze zlomků skládat a skládat. Jo a to navíc ještě zrcadlově a inverzně a barevně a …..  a to ještě ve spirále čase a posunu … i když jsem strávil 3 týdny hledání klenby mezi začátkem a koncem, tak jsem se přes nukleární chemii a fyziku, astrologii, mineralogii atd. dobral až k anatomii člověka. A hle, člověk je nositelem celého vesmíru, tedy celého systému Chaos a je nedokonalý. Bůh chce dokonalé stvoření k obrazu svému, aby mohl otevřít bránu zpět do nesmrtelnosti, do Ráje. Víte, že člověk dnes již tvoří „Své Nebe“ svými slovy. Nadáváme na inverzi v počasí a děláme si ji sami. Myslet pozitivně i v těch nejtěžších chvílích jde. Umět to je věc druhá.

Klenba. Člověk má na hlavě dva otvory pro příjem energie. Nos a ústa. Přičemž ústa jsou také pro dýchání. Na opačné straně těla má vyměšovací orgány. Dva otvory. Jeden pro tekutou moč, druhý pro stolici a plyny. Tedy 2+1 na začátku a 2+1 na konci. Domnívám se na tomto místě, že je dobré si uvědomit, že jídlo má svoji DNA a vzduch spousty informací, od Slunce Měsíce Planet a Zvěrokruhu. Tělo všechny tyto informace rozpozná a roztřídí, protože je má s čím porovnat. Se svým DNA. Co tělo nezpracuje je odpad. Takže člověk je takový průchoďák informací, které sám vědomě nedovede ovládat natož zpracovat.  Ale co je zajímavější a pro mě nejdůležitější, že svatou trojicí funkčnosti otvorů otevírám a zavírám první polovinu cyklů tvoření. Je to sice složitější tento závěr, ale pro úvod to stačí.Tak jak Bůh tvořil Zemi, ryby, zvěř a člověka skrze Vesmír, teď tvoří Duchovní člověčí oblast skrze člověka. A to tedy není žádná švanda.

Tedy člověk se vrací. Ale pozor. Duše je také hmota v energii, nemůže se tu rozpadnout stejně jako tělo. Ale může vypadnou z těla jako úplně jiná energie a spojit se Zemí. Ale to co jsem právě napsal je spekulace. Vím, že naše vědomí a podvědomí je v mozku. Nadvědomí, které se dělí na několik nevědomí si vytváříme vlastní z kolektivního respektive globálního nevědomí. které je mimo nás. Duše je tedy zhmotnění všech prožitků v reálném i nereálném světě. A kde je. Vyzařuje kolem těla auru, kterou některá zvířata a lidi vidí nebo cítí. Věřím, že se k tomu jednou vrátím ve vyšších cyklech tvoření.

A má naše Země Duši?  Lidé pozorují evoluci zvířat za padesát let na různých místech světa. Kočka, která loví ryby ve vodě, opice, které jdou pochod smrti za potravou do ohromných výšek, kde by nikdo potravu nečekal, a pak jdou zpět. A tak dál. Atd. Ne ne ne, toto není Darvinova evoluce, toto je posun do poslední fáze tvoření člověka. Nějak mi dochází, že každá evoluce je řízená. Vždyť systém Chaos je vždy o tři kroky vpředu před realitou. Do detailů o 24 kroků atd atd. A to je zákon. Když každý kámen má vědomí (informace o sobě a od jinud, z čeho byl stvořen), pak tedy oheň matky Země je ta duše která nás má křtít. (Obrazně řečeno) Tak jak křtem vodou přijímáme Ducha svatého, tak v nastávajícím křtu musíme uznat a přijmout matku Zemi v Duchu svatém. Viktor Dyk o tom píše ve své básni. Opustíš-li mě, nezahynu. Opustíš-li mě, zahyneš. Indové to již ví 3000 let. Jsou "křtěni" Zemí v Duchu svatém bez Ježíše.

A to vše, co jsem dnes napsal, mě činí klidným. Abych svůj klid umocnil a tak aby se dostalo na každého uvádím, že smaragdová deska je plně totožná s vesmírným chaosem popsaným v Bibli. Sami víte, že popsat napsané se dá různě a já to dělám obráceně. Různě napsané popisuji stejně tak, aby byly všechny texty v Pravdě Boží. Na všech textech je znát Zub času.

Ach jo. Kdo to bude číst těchto 1722 slov, které jsem právě napsal. Ty moje úvody. Snad je poslední. (Určitě ne.)