Algoritmy trochu jinak

10/8 2017

Ve svém duchovním světě mohu být čím chci.
Je jen na mě, jakou vodu bude mít má Křišťálová studánka.
Tím předurčuji svůj osud.“
                                               VEDz RVAHEs
 

Synchronizace. Ve městě jsou semafory seřízeny tak, aby při určité rychlosti
jsme mohli projet městem plynule na zelenou na všech křižovatkách. Synchronizace
je pozitivní závislost. Algoritmy jsou ve svých větvích také synchronizovány.
Ví, kde a jaké se mají setkat. Ví, kdo spěchá a kdo může počkat, kdo nemusí pokračovat.

Lineární – dvě čísla – přímka (čísla z množiny), úsečka (první a poslední)
Ploché – tři čísla – obvod, plocha (obsah)
Prostorové – tři čísla – šířka, výška, hloubka – plášť (obsah), objem (obsah)

Na počátku je vždy přímka a potom úsečka. Na počátku je vždy obsah a potom objem. To je základní vazba lidského kříže, prostoru. Lidské oko vnímá jen plochu a prostor dotváří mozek. Když se začneme dívat na svět jako bytost. Již mozek nepotřebujeme. Takže na začátku vidím tankový kříž. Tři úsečky protínající se ve svém středu. Tedy ve skutečnosti nejsou tři, ale šest tvarů. Lineární dělení. Trojka je vstup do prostoru. Biblický růst všeho.

Úsečka má obsah v množině jednoho cyklu. Za ním následuje plocha, plášť a objem. Přičemž úsečka je součástí plochy a jako hrana i pláště a objemu. Plocha je součást prostoru. Takže Obsah je vlastně vždy Objem informací. Navíc čtyři objemy informací již potřebují zpracovávat. Trojka je vstup do prostoru. Čtverka již je vstup do dimenze. Plošné dělení.

A tady dostáváme osm tvarů. Biblické stvoření Slunce, Země, Měsíce a Hvězd, vesmíru. Osm tvarů je osm planet naší Sluneční soustavy. Na počátku byla tma. Země byla pustá, přesněji prázdná, tedy čistokrevná nula. Nejdřív musela být energie, která vše rozpoutá. Světlo. Nositel pravdy a čistoty. Vládne s slouží všem cyklům. Jedy energie jedna, která je již druhá. Protože nula na začátku každého cyklu je energií a na konci vždy hmotou a mění stupnici vah pro časové skoky. Dvojka je dělení za přítomnosti nulté a první energie. Odděluje energii od energie. Ve skutečnosti je to trojka, s ohledem na nulu. Má v sobě růst všeho. Jedna energie zůstává a druhá je použita. Tak je psáno. Energie co drží u sebe a energie která vytváří novou hmotu. A nastává třetí biblický den, růst všeho. A stejná energie musela být Země, aby byl měsíc a planety a hvězdy. Den čtvrtý. Takže prvotní světlo není Slunce a prvotní Země je-není naše Země ve Sluneční soustavě.

Nic nevzniká odděleně. Jen časové skoky, které vytváří nové hodnoty jsou originál pro danou hodnotu v daném čase. To platilo při tvorbě těla z hvězd a platí to také při tvoření hvězd z naší bytosti. Prostorové dělení.

Úsečka je tedy Od Do všeho trvání. Přímo prostor si vynucuje lineární čas. „Země byla pustá a nad propastí se vznášela tma … “ pustá, prázdná … bylo to jen místo, bod, kam se mělo Něco „upíchnout“. Jenomže v kvadrantech prostoru je všude čas jiný. Obyčejný spánek. Sen trvá pár vteřin … Obyčejný život … pár dnů.

Takže Vesmír byl do letopočtu nula před námi. Dnes je to obráceně. Země řídí Vesmír. A proto leží v jeho středu. Ikdyž v realitě to vidíme jinak. Všechna tělesa ve Vesmíru dal Bůh člověku, aby mu vládla a sloužila. Nic se neděje odděleně. Cokoliv se stane na Zemi se odehrává i ve vesmíru.

Člověk žije s tím, že ví, zná a rozumí. 
A z tohoto titulu dělá pro svou spokojenost vše, aby žil život bez problémů.
Však stačí si jen přiznat, že nevím, neznám a nerozumím.“
A na závěr nahradí ono „vím, že nic nevím“ 
již očekávané
„rozumím tomu, proč a čemu nerozumím“.

Z to toho mi vyplývá, že vědění je pouhé „specifikum“. Zařazuje, třídí a spojuje různá specifika dle algoritmů. A to se děje i bez nás, našeho mozku, v našem nevědomí.

Vstup do algoritmů

Čísla

Nula - Otevřené číslo všem číslům. Prvotní hmota pro daný cyklus.
Nemá absolutní hodnotu, protože je absolutní hodnotou
Jedna - Určuje kvalitu nuly
Dvě - Vztah, který vymezuje prostor a čas.
Tři - Určuje kvalitu vztahu dvou na sobě závislých hmot.
Jemnost.
Čtyři -
Dotváří
Pět - Uzavírá
Šest - Otevírá
Sedm - Staví

Čísla jsou elementární částice času.

Odehrávají se "příbuzně" jak v energii tak v hmotě. Jsou cítitelná a tak tento úhel pohledu bude nutné rozepsat.

Jedna Status "výstřelu". S nulou vytváří dopad "10". Hranice.
dvě Rozstřel
tři Zbytky do růstu
čtyři Tvoření ze zbytků
pět Růst z tvoření
šest Růst ze zbytků tvoření
sedm Žití
osm Život
devět Reinkarnace – návrat do šestky

Stvořeni jsme jen jednou. Potom se již jen rodíme. 5-2 6-9 7-4 8-3 a obráceně 2-5 3-8 4-7 5-2. Takže 2345 má svůj protějšek 5678 přes adresaci 5342 a 2974. Navíc tato čísla v posunech jsou zaměnitelná. V místě dopadu mají novou adresaci, identifikaci, novou kvalitu v nové kvantitě.

Jedna

jedna

 Dvě Tři  
 Čtyři      Pět       Šest 
 Sedm       Osm

Nekonečný
cyklus
3 6 9

   

 Devět

Nekonečný
cyklus
9 6 3 

   

Co chtěl říci Nikola Tesla výrokem "Kdyby jste jen znali úžasnost čísel 3, 6,a 9, pochopili by jste celý vesmír". Tady je nápověda. Osmička, která je v devítkové soustavě nejvyšší číslo, vzniká z trojky a šestky a zpětným chodem v devítce a sama v sobě. Bible má sedm dnů tvoření proto, že Bůh sedmy den stanovil hranice cyklů. Čtverka uzavírá plochy a sedmička již uzavírá objekty. 

Jsou to ve skutečnosti tři po sobě jdoucí cykly v jediném velkém cyklu. Nejdříve se malé sbíhají do větších a potom se zpětně zatřiďují již v nové podobě zpět na svá místa, nebo na místa předem určená. Aby to nebylo tak jednoduché děje se to synchronizovaně ve třech dimenzích. Ale to pět předbíhám.

Poznámka pod čarou


Zet je symbolický konec abacedy. A tam kde něco končí, vždy začíná něco nové. Proto prosím, berte tento článek jako předehru, protože příště vám ukážu, jak se otáčí větrník v sudoku právě z těchto vesmírných čísel. Jak ve vesmírném sudoku funguje průvan času, který nás pořád posouvá.

  • VEDz RVAHEs (100% / 5) 193.165.*.*
    1 0
    Jsem alkoholik abstinent. Na přelomu osmého a devátého roku své abstinence, jsem měl recidivu. Blíže na
    http://www.abstinent.websnadno.cz/Recidiva.html
    Dnes jsem již čistý. A devítkové zpětné chody mi přinášejí nové činnosti, hodnoty do mého života. Začínám kreslit, abych později mohl malovat. Láska ke střízlivému životu plného nevšedních krás mě vyvedla z opíjení.